Petice za zavedení paušální náhrady nemajetkové újmy za nezákonný úřední postup
PLNÉ ZNĚNÍ PETIČNÍHO NÁVRHU
My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o doplnění zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci o volitelné oprávnění poškozeného žádat zadostiučinění za nemajetkovou újmu v paušální výši v případě, že nesprávný úřední postup spočívá v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě.
Žádáme touto peticí zákonodárce, aby do výše uvedeného zákona doplnili oprávnění požadovat náhradu nemajetkové újmy, která bude určena v paušální výši za každý den, po který je státní orgán v prodlení s vydáním rozhodnutí nebo provedením úkonu, ke kterým je zákonem stanovena lhůta.
ODŮVODNĚNÍ PETIČNÍHO NÁVRHU
Zákon č. 82/1998 Sb. obsahuje možnost poškozeného subjektu požadovat kromě náhrady škody též přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žádáme, aby do zákona byla doplněna možnost jakéhokoliv subjektu požadovat vyplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu v pevné částce za každý den, po který je státní orgán v prodlení s vydáním rozhodnutí nebo provedením úkonu.
Správní řád i jiné předpisy stanoví státním orgánům pro vydání rozhodnutí i k provedení jiných úkonů lhůty. Tyto lhůty se dle našeho názoru v masovém měřítku nedodržují, zejména ve stavebním řízení, a za porušování lhůt není státní orgán žádným způsobem penalizován. Považujeme za neobhajitelný stav, kdy různé orgány veřejné správy udělují občanům i jiným subjektům pokuty, vymáhají penále či jiná plnění a na straně druhé porušování práva těmi stejnými orgány není nikterak postihováno.
V případě, že podnikatel nepodá včas daňové přiznání, nezareaguje včas na výzvu finančního úřadu nebo nesplní jinou povinnost, je pokutován přesto, že všechny svoje daňové závazky vůči státu plní. Oproti tomu stav, kdy žadatel čeká bez zjevného důvodu na vydání stavebního povolení rok i déle, je v realitě prakticky nepostižitelný.
Naším záměrem je dosáhnout úpravy, při které bude nárok postiženého na zadostiučinění vznikat bez toho, aniž by musel prokazovat vznik a výši škody, či další subjektivní skutečnosti, které by vznik práva podmiňovaly. Jediné, co bude muset žádající subjekt prokázat, je prodlení státního orgánu a jeho délka.
Dle našeho názoru nelze v právním státě morálně obhájit stav, kdy stát nedokáže zajistit plnění pravidel, ke kterým se prostřednictvím vlastní legislativy zavázal a na druhé straně od ostatních plnění týchž pravidel mocensky vymáhá. Nemůžeme též akceptovat argumentaci, že současná úroveň právní ochrany proti průtahům v rozhodování je dostatečná. Kdyby tomu tak bylo, netrvalo by vyřízení stavebního povolení v průměru 246 dní (údaj dle žebříčku „DOINGBUSINESS“ Světové banky dostupný z https://archive.doingbusiness.org). Tvrdíme, že vymáhání náhrad škody a případných zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb. je v praxi pro postižené subjekty natolik složité, nákladné, zdlouhavé a rizikové, že je ve skutečnosti demotivuje od vymáhání marginálních nebo obtížně vyčíslitelných škod. Taková právní úprava ztrácí na účinnosti. Nechrání oprávněné zájmy adresátů a státní orgány nijak nemotivuje k tomu, aby jednaly v souladu se zákonem. I zákonodárce tento stav nemotivuje snížit objem agend správních orgánů na úroveň, kterou budou schopny zvládat.
Děkuji za podporu.
Jan Hrbáč